Dan Hrubý

Jak se změnilo Betlémské náměstí?

Jak se proměnilo za sto let Betlémské náměstí? Stejně jako se změnilo centrum Prahy – parter města i veřejná prostranství dnes slouží více dočasným návštěvníkům (a Praha zůstává sedmým, podle jiných pramenů devátým nejnavštěvovanějším městem v Evropě), než lidem, kteří bydlí přímo na náměstí, respektive v jeho okolí.

(tažením myši u obrázku můžete překrýt archivní fotografii současnou – a naopak)

Před sto lety nestála pochopitelně ani replika Betlémská kaple, kterou nechala komunistická strana vybudovat v letech 1950 – 1952 coby pojednou zhmotnělý důkaz pozoruhodné interpretace dějin spojující husitství s komunismem, husity s komunisty (a rozhodně nejde o to, že by jedny i druhé považoval Zdeněk Nejedlý, jenž vybudování kaple inicioval, v jakési vzácné sebereflexi za zhoubné jezdce apokalypsy).

Především díky architektu Jaroslavu Fantovi toto výrazně ideologicky podbarvené dílo nedopadlo nijak špatně. Za oběť mu ovšem padl dům ze třicátých let devatenáctého století, který na místě původní kaple zbořené v roce 1786 stál (č.p. 255). Na přibližně sto let starém snímku je patrný zcela vpravo. Zbořeno bylo i levé křídlo domu v sousedství (č.p 256), v jehož přibližném půdorysu se nalézal Dům kazatelů s původní sakristií. Jeho relikty byly integrovány do novostavby kaple.