Dan Hrubý

Praha před sto lety: Ungelt

Ungelt, ještě v prvních desetiletích dvacátého století jedno z nejšerednějších míst staré Prahy, plné hospod, pokleslých lokálů a hanbinců všeho druhu, kde bylo možné „potkat dotěrné hrdiny příštích nebo dávno již přečtených soudniček“, jak uvádí ve svých pamětech prvorepublikový nakladatel Otakar Štorch Marien.

Srovnejte jeho podobu tehdy a dnes
(tažením myši můžete překrýt archivní fotografii současnou – a naopak)

Po levé straně, v domě U černého medvěda, sídlila legendární kavárna Tunel s takřka neomezenou otevírací dobou, o níž píše Egon Erwin Kisch i Bohumil Hrabal.

Výčepní Jarda tu rozháněl rváče býkovcem.

Ve Vrbnovském domě (z jehož průjezdu do Malé Štupartské jsou záběry pořízeny) fungoval před sto a méně lety hodinový hotel nejhorší pověsti.
Později se stal Ungelt místem bohémy, kde Vladimír Boudník předčítal své Manifesty explosionalismu.
To bylo na jaře devětačtyřicátého roku.
Dnes je Ungelt naleštěnou turistickou oázou.